Oční vady

Proto, aby rovnoběžné paprsky světla přicházející do oka dopadaly po průchodu jeho optickou soustavou přesně do místa nejostřejšího vidění na sítnici, musí být v oku zachován správný poměr jeho délky a síly optické soustavy. Je-li oko příliš dlouhé nebo krátké, dopadají zaostřené sbíhající se paprsky mimo sítnici. Tato nevyváženost se může projevovat v podobě tří základních dioptrických vad:

• Myopie (krátkozrakost)
• Hypermetropie (dalekozrakost)
• Astigmatismus (nerovnoměrné zakřivení rohovky)

je nejčastější oční dioptrickou vadou, která postihuje až 30 % obyvatel. U myopie je oko příliš dlouhé nebo lomivost optické soustavy oka je příliš velká. Světelné paprsky se proto sbíhají před místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený, zamlžený obraz.

Tato vada se obvykle napravuje rozptylným (-) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou, které upravují průběh paprsků tak, aby se znovu setkávaly na sítnici.

postihuje asi 10 % obyvatel. U hypermetropie je oko příliš krátké nebo lomivost oka je nedostatečná. Světelné paprsky se proto sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený, zamlžený obraz.

Tato vada se běžně napravuje spojným (+) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou, které upravují průběh paprsků tak, aby se znovu setkávaly na sítnici.

je neschopnost vidět ostře na jakoukoli vzdálenost pro nepravidelný tvar oční rohovky. Rohovka nemá pravidelný polokulovitý tvar, ale je v některých osách zploštělá nebo naopak více zakřivená. Část světelných paprsků se tak sbíhá mimo místo nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený, zamlžený a deformovaný obraz. Astigmatismus se může vyskytovat izolovaně nebo v kombinaci s krátkozrakostí či dalekozrakostí.

Tato vada se obvykle napravuje cylindrickými (torickými) brýlovými skly (cylindrické sklo lomí paprsky jen v jedné rovině) nebo torickými kontaktními čočkami.

je s věkem spojená dioptrická vada postihující všechny lidi starší 40 let. Projevuje se obtížemi při čtení nablízko. Čočka uvnitř oka má do 40 až 45 let věku dostatečnou pružnost k tomu, aby měnila svůj tvar a tím i optickou mohutnost podle vzdálenosti pozorovaného předmětu. S věkem pružnosti čočky ubývá a člověk ztrácí schopnost zaostřit nablízko.

Vaše paže nejsou dost dlouhé na to, abyste mohli číst noviny, nebo se Vám Vaše děti smějí, když navlékáte nit do jehly? Vyhledáváte pro čtení stále více světla? Jestliže ano, potýkáte se s prvními příznaky presbyopie.

U hypermetropa se projevují obtíže jako první a lidé si nejdříve chodí pro brýle „na čtení". To jsou opět spojky, ale silnější než předtím. Často jsou potřeba i brýle „na střední vzdálenosti".

Ve vyšším věku potřebují brýle na čtení lidé s emetropií, tedy s „normálním zrakem", kteří doposud brýle nenosili.

U myopa se projevuje vada nejpozději. Ve stáří se jim zdánlivě zlepší zrak a na blízko si svoje dosavadní minusové brýle sundávají. Jako ostatní ale časem potřebují i oni brýle nejen na dálku, ale i na blízko a často i na střední vzdálenosti.

Velmi vhodnou pomůcku pro presbyopa jsou multifokální brýle. Jsou to brýle, se kterými uvidíte na všechny vzdálenosti a nebudete je muset vůbec sundávat.

Katarakta (šedý zákal) znamená sníženou průhlednost (zkalení) normálně čiré oční čočky. Úkolem čočky je zaostřovat paprsky přicházející do oka tak, aby dopadaly na sítnici. Zkalená čočka brání průchodu paprsků světla na sítnici, takže dochází k poklesu zrakové ostrosti.

Jak vzniká šedý zákal?

Katarakta je buď získaná nebo vrozená. Nejčastěji se setkáváme se stařeckým šedým zákalem (senilní katarakta). U populace ve věku 65 - 74 let se věkem podmíněný šedý zákal vyskytuje až v 60 %. Podstata vzniku šedého zákalu není dosud plně objasněna. Mezi rizikové faktory vzniku katarakty patří především věk, pohlaví (vyšší výskyt u žen), celková onemocnění, obezita, dlouhodobé užívání některých léků, kouření atd. Šedý zákal se může objevit v každém věku. Nacházíme jej u mladých lidí i u lidí středního věku většinou jako komplikaci jiných očních a celkových onemocnění nebo po úraze. Vrozená katarakta vzniká u dětí většinou jako důsledek virového onemocnění (např. zarděnky) matky v průběhu těhotenství.

Jaké subjektivní potíže šedý zákal způsobuje?

Šedý zákal způsobuje pokles zrakových funkcí, především snížení zrakové ostrosti. Lidé si stěžují nejčastěji na zamlžené vidění, zhoršené vidění za slunečního svitu a při řízení motorového vozidla, přechodné dvojité vidění a defekty barevného vidění. Rychlost kalení čočky je individuální, většinou se jedná o měsíce až roky.

Kdy navštívit lékaře?

Očního lékaře je třeba vyhledat při každé poruše vidění. Lékař stanoví na základě odborného očního vyšetření příčinu zhoršeného vidění a stanoví léčbu.

Šedý zákal se odstraňuje chirurgickým zákrokem, kdy se zakalená čočka nahradí čirou nitrooční čočkou.

Podstatou onemocnění není zakalení nějaké struktury uvnitř oka. Nejde o zákal. Zjednodušeně řečeno zelený zákal je vysoký tlak uvnitř oka. Vysoký nitrooční tlak vede k poškození zrakového nervu. Často oko bývá také hůře prokrveno, což umocňuje škodlivý účinek vysokého nitroočního tlaku.

Glaukom je zákeřné onemocnění. Probíhá pomalu a nepozorovaně a většina pacientů nepozoruje žádné příznaky až do doby, kdy se zhorší vidění. To už je ale stav velmi pokročilý a ztráta vidění je nevratná. Glaukom postihuje 2% obyvatel České republiky. Glaukom (spolu s věkem podmíněnou degenerací sítnice) jednou z nejčastějších příčin trvalé slepoty u lidí staršího věku.

Jaká je příčina glaukomu?

Podstatou glaukomu je zvýšení tlaku tekutiny uvnitř oka (nitroočního tlaku). Vysoký nitrooční tlak utlačuje vlákna zrakového nervu. Při dlouhodobém působení vysokého nitroočního tlaku dochází k odumírání těchto vláken. K poškození přispívá také zhoršené prokrvení zrakového nervu. U některých glaukomů hraje roli také rodinný výskyt. Někdy může být glaukom vyvolán dlouhodobým užíváním kortikosteroidních léků nebo kapek.

Důvody vysokého nitroočního tlaku jsou dva. Jednou příčinou může být nadměrná tvorba nitrooční tekutiny. Druhým důvodem může být nedostatečná průchodnost odtokových kanálků, které jsou umístěné v úhlu mezi rohovkou a duhovkou (v tzv. komorovém úhlu).

Dva základní typy glaukomu jsou:

• Glaukom s otevřeným úhlem - tvoří asi 98 % glaukomů. Hlavní odtoková cesta nitrooční tekutiny (úhel mezi rohovkou a duhovkou) je otevřená.
• Glaukom s uzavřeným úhlem (asi 2 % glaukomů). Hlavní odtoková cesta nitrooční tekutiny je uzavřena nebo alespoň výrazně omezena. Vzniká u lidí, kteří mají úzký komorový úhel.

Jaké jsou příznaky glaukomu? 

Příznaky se liší podle typu glaukomu. Glaukom s otevřeným úhlem probíhá velmi dlouho zcela nepozorovaně a pacient nemá naprosto žádné příznaky. Pozdním příznakem je pokles vidění, ale v tomto stádiu je stav již nevratný, proto je důležité preventivní vyšetření očním lékařem v kritickém věku (po 40. roce věku). Nejčastějším glaukomem s otevřeným úhlem je tzv. chronický prostý glaukom.

Glaukom s uzavřeným úhlem - u tohoto typu glaukomu dochází k nalehnutí duhovky na rohovku a tím k uzávěru komorového úhlu. Uzavřeným úhlem nemůže protékat nitrooční tekutina. Ta se hromadí v oku, její tlak prudce stoupá. Dochází k záchvatovitým pocitům mlhavého vidění, k bolestem oka, které mohou vyústit až v glaukomový záchvat.

U malého procenta pacientů vzniká glaukomový záchvat. Onemocnění propuká jako záchvat prudké bolesti postiženého oka a jeho okolí. Náhlý vysoký vzestup tlaku uvnitř oka vyvolá krutou bolest oka a hlavy v jeho okolí (nejčastěji krutě bolí polovina hlavy). Bolest je doprovázena silně zamlženým viděním. Typické jsou barevné, duhové kruhy, které se tvoří kolem zdrojů světla. Silná bolest často vyvolává nevolnost a zvracení.

Existuje první pomoc?

Pro včasné zjištění glaukomu s otevřeným úhlem je nutná preventivní prohlídka u očního lékaře. Pacient nemá dlouho žádné příznaky! Glaukom s uzavřeným nebo úzkým úhlem pacienta někdy přivede k lékaři pro opakované bolesti očí při čtení v předklonu nebo při poloze vleže na břiše. Vzniká také při užívání některých léků, které jako vedlejší účinek rozšiřují zorničku a tím ještě zužují komorový úhel.

Glaukomový záchvat je velmi závažný stav, který vyžaduje bezodkladný léčebný zásah. Musíte být urychleně transportováni k očnímu lékaři. Po zvládnutí akutních obtíží pomocí kapek, tabletek a někdy i infuzí bývá většinou nutné provést laserový či chirurgický operační zákrok, jehož cílem je zabránit vzniku dalších záchvatů. Neléčené či dokonce opakované glaukomové záchvaty mohou v krátké době skončit slepotou postiženého oka.